Můj první článek na blogu bude o tom, jak jsme se s brněnskou partou z auditu odlepili od PC a jeli místo toho společně poznávat krásy přírody. Editorka říká, že se při čtení pobavila, tak schválně co na mou prvotinu řekneš ty!
Bylo nebylo, jednoho dne se v brněnské kanceláři upekl nápad, že bychom mohli změnit prostředí, odlepit se od počítačů a židlí a vyrazit směrem na východ (stále střední Evropa :-) k našim bratom Slovákom. Naším cílem se stala Malá Fatra, protože ve Vysokých Tatrách by polovina naší výpravy „zomrela“ (tým byl náležitě národnostně vyvážen – 2 Češi a 2 Slováci… ostatně jako v celém Brně).
Hned po příjezdu do Terchové jsme ihned využili možnost posilnit se bryndzovými haluškami a českým pivem (opět národnostně vyvážené). Následně jsme konečně vyrazili na cestu po hřebeni Malé Fatry. Asi po 3 kilometrech jsme poznali, že rovinu tu čekat nemůžeme. Další 4 hodiny jsme prožívali muka při strmém stoupání, za co jsme se však odměnili večeří na horské Chatě pod Suchým (halušky a pivo again).
Další den po vydatném spánku jsme se brzo ráno vydali na bájný kopec Suchý (čti hora jak blázen). Konečně jsme se dostali na vysněnou vrstevnici po hřebenu a zdolávali jsme jeden vrchol za druhým jako Radek Jaroš v Himalájích. Posledním vrcholem dne se stal nejvyšší bod Malé Fatry Velký Kriváň, který si někteří „turisti“ v zelených trikotech pomýlili s jiným Kriváňom (při tomto pohledu se slovenské části výpravy vařila krev v žilách :D). Noc jsme pak strávili na další horské chatě, kde jsme se slzou v oku vzpomínali na ubytování na zakázkách (tam se holt na půdě s „uječenými“ dětmi nespává). Vystoupat ráno opět na vrstevnici bylo, zejména pro některé z nás (nedávej si ke snídani párky s křenem), nepříjemným překvapením. Avšak krása přírody, nádherné výhledy a super společnost kamarádů/kolegů byla dostatečnou odměnou, když se najednou před námi objevila hora osudu (čti Velký Rozsutec). Jako Frodo Pytlík a jeho družina jsme se s kuráží vydali na cestu k našemu závěrečnému cíli. Pod horou jsme posbírali zbytky sil a vystoupali jsme kamenitou cestou až k vrcholu pro nejlepší výhled celého výletu. Konečná část zpět do údolí k autu pak vedla nádhernou skalnatou úžinou (Jánošíkove diery).
Tento příspěvek se sice netýkal pracovní náplně auditora, ale chtěl jsem tu i nastínit, že jeden z největších benefitů naší práce je skvělý pracovní kolektiv a tak spolu trávíme i volný čas mimo práci! :-)
PS: Vďaka Emanovi (účastník zájezdu) za pomoc s článkem a se slovenštinou :D.
Audit Analyst
Ahoj, jmenuji se Mirek a již druhým rokem pracuji v KPMG v oddělení Audit Commercial v Brně, kde jsem se narodil a vystudoval ekonomku na Masarykově Univerzitě. Díky tomu, že mě na škole vždy nejvíce bavili předměty týkající se financí byl pro mě audit jasná volba :). Ve svých článcích bych se s Vámi chtěl podělit o informace, jak funguje naše brněnská kancelář a jaká jsme tady dobrá parta lidí.
